Pojem „vojenské právo“ ani „národní vojenské právo“ se v právním řádu ani v právní terminologii České republiky neužívá ani neužíval, stejně jako v právní terminologii bývalého Československa.Český právní řád se zpravidla třídí na odvětví hmotného práva jako právo ústavní, správní, finanční, trestní, občanské, živnostenské, rodinné mezinárodní právo soukromé. Existují i právní odvětví smíšená, která v sobě zahrnutí prvky různých základních právních odvětví, která mohou být vytvářená ad hoc., jako např. právo ochrany životního prostředí, právo dopravní, zdravotnické, atd.
Pokud budeme vycházet z významu slova „vojenské“, který se týká vojny, vojáka, vojska,ve vztahu k zákonné úpravě, lze uvést, že znalost zákonné úpravy postavení, úkolů a členění ozbrojených sil ČR, jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem (zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů), vzniku, změny, zániku a obsah služebního poměru vojáků zpovolání (zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích zpovolání, ve znění pozdějších předpisů), práva o povinnosti Vojenské policie (zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů), postavení a působnost Vojenského zpravodajství (zákon č. 289/2005 Sb., oVojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů), je nedílnou součástí přípravy všech zaměstnanců v rezortu MO, včetně vojáků z povolání.
Ve vztahu k válečnému právu jako druhu mezinárodního veřejného práva, jehož předmětem je kontrola válečných konfliktů, kterými se rozumí právo na válku a právo ozbrojeného konfliktu, lze rovněž uvést, že mimořádná opatření (např. povolání vojáků vzáloze kmimořádné službě, částečná a všeobecná mobilizace, pozastavení propuštění vojáků včinné vojenské službě, povolání předurčených vojáků v záloze), která s aktem vyhlášení válečného stavu Parlamentem ČR souvisejí (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákon č.219/1999 Sb.,ve znění pozdějších předpisů,zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.222/1999Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů), jsou rovněž nedílnou součástí výcviku zaměstnanců v rezortu MO.
Jak je výše uvedeno znalost právních norem upravujících činnost vojenské správy a práva ozbrojeného konfliktu (mezinárodní humanitární právo), tedy oblast působnosti Ministerstva obrany, jsou v rezortu pravidelně školeni či procvičovány v rámci vojensko-odborné přípravy vojáků z povolání, vojáků v záloze a ostatních zaměstnanců v rezortu, a to podle jejich odbornosti.Dále jsou někteří zaměstnanci podle potřeby vysílání do různých kurzů a seminářů pořádaných vzdělávacími agenturami nebo civilní právnickou fakultou. Za oblast vojenského školství lze uvést, že všichni studenti Univerzity obrany mají v současné době dva semestry právní vědy, kdy je jeden semestr věnován mezinárodnímu humanitárnímu právu a druhý všeobecnému právu, včetně výše uvedených zákonů vztahujících se k zajišťování obrany ČR, výstavby a použití ozbrojených sil ČR.